ഒരു പ്രൊഫസറും ഫ്രഞ്ച് ഫെമിനിസ്റ്റ് എഴുത്തുകാരിയും കവയിത്രിയും നാടകകൃത്തും തത്ത്വചിന്തകയും സാഹിത്യ നിരൂപകയും വാചാടോപജ്ഞയുമായിരുന്നു ഹെലീൻ സിക്സസ് (/ sɪkˈsuː /; ഫ്രഞ്ച്: [siksu]; ജനനം 5 ജൂൺ 1937, ഓറൻ, അൾജീരിയ). [2] "ദി ലാഫ് ഓഫ് ദി മെഡുസ" എന്ന ലേഖനത്തിലൂടെയാണ് സിക്സസ് അറിയപ്പെടുന്നത്. [3] ഇത് ഘടനാപരമായ ഫെമിനിസത്തിലെ ആദ്യകാല ചിന്തകരിൽ ഒരാളായി അവരെ സ്ഥാപിച്ചു. പാരീസ് സർവകലാശാലയിലെ സെന്റർ യൂണിവേഴ്സിറ്റയർ ഡി വിൻസെൻസിലെ ഒരു യൂറോപ്യൻ സർവകലാശാലയിൽ ഫെമിനിസ്റ്റ് പഠനത്തിന്റെ ആദ്യ കേന്ദ്രം അവർ സ്ഥാപിച്ചു (ഇന്നത്തെ പാരീസ് എട്ടാമൻ യൂണിവേഴ്സിറ്റി)[4]

ഹെലീൻ സിക്സസ്
ഹെലീൻ സിക്സസ്, Sept. 2011.
ജനനം (1937-06-05) 5 ജൂൺ 1937  (86 വയസ്സ്)
ഓറൻ, ഫ്രഞ്ച് അൾജീരിയ
കാലഘട്ടംസമകാലിക തത്ത്വചിന്ത
പ്രദേശംപാശ്ചാത്യ തത്ത്വചിന്ത
ചിന്താധാരContinental philosophy
ഫ്രഞ്ച് ഫെമിനിസം[1]
പ്രധാന താത്പര്യങ്ങൾLiterary criticism
സ്ഥാപനങ്ങൾUniversity of Paris VIII
യൂറോപ്യൻ ഗ്രാജുവേറ്റ് സ്കൂൾ
കോർനെൽ സർവകലാശാല
സ്വാധീനിക്കപ്പെട്ടവർ

ക്വീൻസ് യൂണിവേഴ്സിറ്റിയിൽ നിന്നും കാനഡയിലെ ആൽബർട്ട സർവകലാശാലയിൽ നിന്നും അയർലണ്ടിലെ യൂണിവേഴ്സിറ്റി കോളേജ് ഡബ്ലിൻ, യോർക്ക് യൂണിവേഴ്സിറ്റി, യുകെയിലെ യൂണിവേഴ്സിറ്റി കോളേജ് ലണ്ടൻ, ജോർജ്ജ്ടൗൺ യൂണിവേഴ്സിറ്റി, നോർത്ത് വെസ്റ്റേൺ യൂണിവേഴ്സിറ്റി, യുഎസ്എയിലെ വിസ്കോൺസിൻ-മാഡിസൺ സർവകലാശാല എന്നിവിടങ്ങളിൽ നിന്നും അവർ ഓണററി ബിരുദം നേടി. 2008 ൽ കോർണെൽ സർവ്വകലാശാലയിൽ എ.ഡി. വൈറ്റ് പ്രൊഫസർ-അറ്റ്-ലാർജായി 2014 ജൂൺ വരെ നിയമിക്കപ്പെട്ടു.[5]

ജീവിതവും കരിയറും തിരുത്തുക

സ്വകാര്യ ജീവിതം തിരുത്തുക

ഫ്രഞ്ച് അൾജീരിയയിലെ ഒറാനിൽ ജൂത മാതാപിതാക്കളായ ഈവ് സിക്സസ്, നീ ക്ലീൻ (1910–2013), ജോർജ്ജ് സിക്സസ് (1909–1948) എന്നിവരുടെ മകളായി സിക്സസ് ജനിച്ചു.[6] ക്ഷയരോഗത്തെക്കുറിച്ച് തന്റെ പ്രബന്ധം എഴുതിയ ഒരു ഫിസിഷ്യനായിരുന്ന ജോർജ്ജ് സിക്സസ് 1948-ൽ രോഗം ബാധിച്ച് മരിച്ചു. അദ്ദേഹത്തിന്റെ മരണത്തെത്തുടർന്ന് ഈവ് സിക്സസ് "1971-ൽ അവസാനത്തെ ഫ്രഞ്ച് ഡോക്ടർമാരുമായും മിഡ്‌വൈഫുമാരുമായും അവളെ പുറത്താക്കുന്നതുവരെ" ഒരു മിഡ്‌വൈഫായി.[6] "ഒരു മെഡിക്കൽ വിദ്യാർത്ഥിയും അൾജീരിയൻ സ്വാതന്ത്ര്യത്തെ പിന്തുണയ്ക്കുന്നയാളും" ആയ സിക്സസിന്റെ സഹോദരൻ പിയറി, 1961-ൽ ഓർഗനൈസേഷൻ ആർമി സെക്രട്ട് മരണത്തിന് വിധിക്കപ്പെട്ടു. കൂടാതെ ബോർഡോയിലെ സിക്സസിൽ ചേരുകയും ചെയ്തു. 1962-ൽ രാജ്യം സ്വാതന്ത്ര്യം നേടിയതിന് ശേഷം അവളുടെ അമ്മയും സഹോദരനും അൾജീരിയയിലേക്ക് മടങ്ങി. അവർ അറസ്റ്റിലാകുകയും സിക്സസ് "അഹമ്മദ് ബെൻ ബെല്ലയുടെ അഭിഭാഷകന്റെ സഹായത്തോടെ അവരെ മോചിപ്പിക്കുകയും ചെയ്തു." [6]

സിക്സസ് 1955-ൽ ഗൈ ബെർജറിനെ വിവാഹം കഴിച്ചു. അവർക്ക് ആനി-ഇമ്മാനുവൽ (ബി. 1958), സ്റ്റെഫാൻ (1960-1961), പിയറി-ഫ്രാങ്കോയിസ് (ബി. 1961) എന്നീ മൂന്ന് കുട്ടികളുണ്ടായിരുന്നു. സിക്സസും ബെർജറും 1964-ൽ വിവാഹമോചനം നേടി.[6]

അക്കാദമിക് ജീവിതം തിരുത്തുക

സിക്സസ് 1959-ൽ ഇംഗ്ലീഷിലും[7]1968-ൽ ഡോക്ടറേറ്റ് ലെറ്റേഴ്‌സും നേടി. ഈ സമയത്ത് അവളുടെ പ്രധാന ശ്രദ്ധ ഇംഗ്ലീഷ് സാഹിത്യവും ജെയിംസ് ജോയ്‌സിന്റെ കൃതികളുമായിരുന്നു. സിക്സസ് 1962-ൽ ബാർഡോ സർവ്വകലാശാലയിൽ അസിസ്റ്റന്റായി, 1965 മുതൽ 1967 വരെ സോർബോണിൽ മൈട്രെ അസിസ്റ്റന്റായി സേവനമനുഷ്ഠിച്ചു, കൂടാതെ 1967-ൽ പാരീസ് നാൻറേർ യൂണിവേഴ്സിറ്റിയിൽ മൈട്രെ ഡി കോൺഫറൻസായി നിയമിതനായി.[8]

1968-ൽ, ഫ്രഞ്ച് വിദ്യാർത്ഥി കലാപത്തെത്തുടർന്ന്, "പരമ്പരാഗത ഫ്രഞ്ച് അക്കാദമിക് അന്തരീക്ഷത്തിന് ബദലായി സൃഷ്ടിക്കപ്പെട്ട പാരീസ് എട്ടാമൻ സർവകലാശാല" സ്ഥാപിച്ചതിന് സിക്സസിനെതിരെ കുറ്റം ചുമത്തി. [9]പാരീസ് എട്ടാമൻ സർവ്വകലാശാലയിലെയും സ്വിറ്റ്സർലൻഡിലെ സാസ്-ഫീയിലെ യൂറോപ്യൻ ഗ്രാജുവേറ്റ് സ്കൂളിലെയും പ്രൊഫസറാണ് സിക്സസ്.[10]

അവലംബം തിരുത്തുക

  1. Kelly Ives, Cixous, Irigaray, Kristeva: The Jouissance of French Feminism, Crescent Moon Publishing, 2016.
  2. "Hélène Cixous". Encyclopædia Britannica. Retrieved 2018-11-02.
  3. Cixous, Hélène; Cohen, Keith; Cohen, Paula (1976). "The Laugh of the Medusa" (PDF). Signs. The University of Chicago Press. 1 (4): 875–893. doi:10.1086/493306.
  4. "VINCENNES, L'UNIVERSITÉ PERDUE". Archived from the original on 8 ജൂൺ 2016. Retrieved 10 ജൂൺ 2016.
  5. Aloi, Daniel (13 August 2008). "French writer, German scholar and British poet named A.D. White Professors-at-Large". Cornell Chronicle. Retrieved 1 November 2008.
  6. 6.0 6.1 6.2 6.3 "Hélène Cixous". Jewish Women's Archive. Retrieved 2014-01-17.
  7. "Hélène Cixous". Poetry Foundation. Retrieved 2 November 2018.
  8. Conley, Verena A. (1 January 1994), "Hélène Cixous", in Sartori, Eva M.; Zimmerman, Dorothy W. (eds.), French Women Writers, Bison Book, University of Nebraska Press, pp. 66–77, ISBN 978-0803292246
  9. Crockett, Benjamin (12 August 2015). "Peaking Behind the Curtains of Adieux". Los Angeles Review of Books. Retrieved 2 November 2018.
  10. "Hélène Cixous". The European Graduate School. Retrieved 2 November 2018.

കൂടുതൽ വായനയ്ക്ക് തിരുത്തുക

  • Blyth, Ian; Sellars, Susan (2004). Hélène Cixous : live theory. New York London: Continuum. ISBN 9780826466808.
  • Conley, Verena Andermatt (1984). Hélène Cixous: writing the feminine. Lincoln: University of Nebraska Press. ISBN 9780803214248.
  • Dawson, Mark; Hanrahan, Mairéad; Prenowitz, Eric (July 2013). "Cixous, Derrida, Psychoanalysis". Paragraph. 36 (2): 155–160. doi:10.3366/para.2013.0085.
  • Garnier, Marie-Dominique; Masó, Joana (2010). Cixous sous X: d'un coup le nom. Saint-Denis: Presses universitaires de Vincennes. ISBN 9782842922405.
  • Ives, Kelly (1996). Cixous, Irigaray, Kristeva: the Jouissance of French feminism. Kidderminster: Crescent Moon. ISBN 9781871846881.
  • Penrod, Lynn (1996). Hélène Cixous. New York: Twayne Publishers. ISBN 9780805782844.
  • Puri, Tara (2013). "Cixous and the play of language". In Dillet, Benoît; Mackenzie, Iain M.; Porter, Robert (eds.). The Edinburgh companion to poststructuralism. Edinburgh: Edinburgh University Press. pp. 270–290. ISBN 9780748653713.
  • Williams, Linda R.; Wilcox, Helen; McWatters, Keith; Ann, Thompson (1990). The body and the text: Hélène Cixous: reading and teaching. New York: St. Martin's Press. ISBN 9780312057695.
  • Wortmann, Simon (2012). The concept of ecriture feminine in Helene Cixous's "The laugh of the Medusa. Munich: GRIN Verlag GmbH. ISBN 9783656409229.

പുറംകണ്ണികൾ തിരുത്തുക

"https://ml.wikipedia.org/w/index.php?title=ഹെലീൻ_സിക്സസ്&oldid=3899610" എന്ന താളിൽനിന്ന് ശേഖരിച്ചത്