കാർബാമേറ്റ് ഇനത്തിൽപ്പെട്ട മാരകമായ ഒരു കീടനാശിനിയാണ് ഫ്യുറഡാൻ (Furadan ) അഥവാ കാർബോഫ്യൂറാൻ (Carbofuran ). വീര്യത്തിന്റെ അടിസ്ഥാനത്തിൽ ഇതിനെ ഏറ്റവും ശക്തവും മാരകവുമായ ചുവന്ന ലേബൽ ഇനത്തിലാണ് പെടുത്തിയിരിക്കുന്നത് . തരി രൂപത്തിലാണ് ഇത് വിപണനം ചെയ്യുന്നത്. കീടങ്ങളെ എല്ലാം പറ്റെ നശിപ്പിക്കുവാൻ കഴിവുള്ള ഈ കീടനാശിനി, മണ്ണിൽ കലർത്തിയാൽ, വേരുകളിലൂടെ ശരീര വ്യവസ്ഥക്കുള്ളിൽ കടന്ന് (systemic action ) ദീർഘകാലം (residual action ) കീടങ്ങളെ നശിപ്പിക്കുകായും, അതോടൊപ്പം പ്രകൃതിയുടെ സന്തുലിതാവസ്ഥയെ വിവധ തലങ്ങളിൽ നശിപ്പിക്കുകയം ചെയ്യും.

ഫ്യുറഡാൻ
Carbofuran
Carbofuran
Names
IUPAC name
2,2-dimethyl-2,3-dihydro-1-benzofuran-7-yl methylcarbamate
Other names
Carbofuran, Furadan, Curater
Identifiers
3D model (JSmol)
ChEMBL
ChemSpider
ECHA InfoCard 100.014.867 വിക്കിഡാറ്റയിൽ തിരുത്തുക
KEGG
InChI
 
SMILES
 
Properties
തന്മാത്രാ വാക്യം
Molar mass 0 g mol−1
Appearance White, crystalline solid
സാന്ദ്രത 1.18 g/cm3
ദ്രവണാങ്കം
ക്വഥനാങ്കം
320 mg/L at 25 °C[2]
Solubility Highly soluble in N-methyl-2-pyrrolidone, dimethylformamide, dimethyl sulfoxide, acetone, acetonitrile, methylene chloride, cyclohexanone, benzene and xylene[3]
log P 2.32 (octanol/water)[4]
Hazards
Flash point {{{value}}}
Except where otherwise noted, data are given for materials in their standard state (at 25 °C [77 °F], 100 kPa).
| colspan=2 |  checkY verify (what ischeckY/☒N?)

വിഷത്വം സകശേരുക്കളിൽ തിരുത്തുക

ശരീരത്തിലെ കോളിനിസട്രസ് തടസ്സപ്പെടുത്തുന്നതിനാൽ (cholinesterase inhibitor) ഇത് നാഡിവ്യവസ്ഥക്ക് വിഷത്വം( Neurotoxic ) ഉണ്ടാക്കുന്നു. മനുഷ്യന് മരണം സംഭവിക്കാൻ ഒരു ഗ്രാം മതി. പക്ഷിക്ക് ഒരു തരിയും.

ഉപയോഗം തിരുത്തുക

വാഴ കൃഷിക്കാണ് കേരളത്തിൽ ഇത് ഏറ്റവും കൂടുതൽ ഉപയോഗിക്കപ്പെടുന്നത്. സോയാബീൻ ചെടി നശിപ്പിക്കുന്ന ചെടിപേനുകൾക്കെതിരെ (aphids), ഫ്യുറഡാൻ വളരെ ഫലപ്രദമാണ്.

രാസ ഘടന തിരുത്തുക

ഐസോസയനൈറ്റ് എന്നാ മാരക വിഷമാണ് ഇതിന്റെ മൂലവസ്തു. രാസ നാമം : 2,3-dihydro-2,2-dimethyl-7-benzofuranyl methylcarbamate . സീ എ എസ് നമ്പർ: 1563-66-2 .

നിരോധനം തിരുത്തുക

2008 ൽ കാനഡയും യൂറോപ്യൻ യുണിയൻ രാജ്യങ്ങളും കാർബോഫുറാൻ നിരോധിച്ചു. അപ്പോൾത്തന്നെ, ചില ഇനങ്ങളെ ഒഴിവാക്കി യു എസ്സും നിരോധനം പ്രഖ്യാപിച്ചു .[5]. മെയ്‌ 2009 ൽ പൂർണ നിരോധനം നടപ്പാക്കി. [6]

കേരളത്തിൽ തിരുത്തുക

05മെയ്‌ 2011 ല് ഇതിന്റെ വിപണനവും ഉപയോഗവും കേരള സർക്കാർ പൂർണമായും നിരോധിച്ചു.

കൂടുതൽ വിഷത്വമുള്ളവ തിരുത്തുക

ആൽടികാർബ് ( aldicarb ), പരാത്തിയോൻ (parathion ) എന്നീ രണ്ടു കീടനാശിനികൾക്ക് മാത്രമാണ് ഫ്യുറഡാ നേക്കാൾ കൂടുതൽ വിഷത്വമൂള്ളത്. ഇവക്കു മൂന്നിനും ചുവന്ന ലേബൽ ആണുള്ളത്.

അവലംബം തിരുത്തുക

മനോരമ ദിനപത്രം 05-05-2011

  1. Lide, David R. (1998). Handbook of Chemistry and Physics (87 ed.). Boca Raton, FL: CRC Press. pp. 3–94. ISBN 0-8493-0594-2.
  2. Sharom MS et al; Water Res 14: 1095-100 (1980)
  3. US EPA/OPPTS; Reregistration Eligibility Decisions (REDs) Database on Carbofuran (1563-66-2). EPA-738-R-06-031. August 2006.
  4. Hansch, C., Leo, A., D. Hoekman. Exploring QSAR - Hydrophobic, Electronic, and Steric Constants. Washington, DC: American Chemical Society., 1995., p. 101
  5. US EPA (July 31, 2008). "Carbofuran Cancellation Process". US EPA. Retrieved 2008-08-11.
  6. "EPA Bans Carbofuran Pesticide Residues on Food". Environmental News Service. May 11, 2009. Archived from the original on 2018-10-04. Retrieved 2009-06-05.
"https://ml.wikipedia.org/w/index.php?title=ഫ്യുറഡാൻ&oldid=3999434" എന്ന താളിൽനിന്ന് ശേഖരിച്ചത്